Tomáš Jamník (*1985, Praha) je český
violoncellista, v současnosti žije v Berlíně. V roce
2006 zvítězil na mezinárodní soutěži Pražské
Jaro, kde obdržel řadu dalších zvláštních cen,
včetně Ceny Českého rozhlasu, Ceny Olega
Podgorného, Ceny Nadace Gideona Kleina, Ceny
Nadace Pro Harmonia Mundi a Ceny Nadace
Život Umělce. Stal se též finalistou a držitelem
zvláštní ceny na soutěži Pierre Fourniere Award
2011 v Londýně.
Úspěch na Pražském jaru odstartoval Tomášovu
kariéru, pravidelně spolupracuje s významnými
orchestry, v roce 2012 debutoval s Českou
filharmonií pod vedením jejího šéfdirigenta Eliahu
Inbala (Schumannův violoncellový koncert),
následovala vystoupení v U.S.A., Izraeli,
Španělsku, Japonsku a Německu. Je častým
hostem v Japonsku, v roce 2013 zde absolvoval
turné s Brněnskou filharmonií (Leoš Svárovský,
Dvořákovův koncert h moll) v Tokiu, Osace,
Matsumotu, Fukuoce, Okayamě a Musashinu. V
roce 2016 debutoval v Anglii s Philharmonia
Orchestra London pod vedením dirigenta Jakuba
Hrůši (Schumannův violoncellový koncert).
Jeho debutové album u firmy Supraphon v roce
2007 (s klavíristou Ivo Kahánkem, díla Janáčka,
Martinů a Kabeláče) bylo časopisem Harmonie
označeno jako “český debut desetiletí”. V roce
2010 natočil pro Supraphon kompletní dílo
Antonína Dvořáka pro violoncello a orchestr se
Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a
dirigentem Tomášem Netopilem. Věnuje se též
často soudobé hudbě, v poslední době natočil či
provedl díla Miroslava Srnky, Slavomíra Ondřeje
Kukala, Jiřího Gemrota, Slavomíra Hořínky či
Marko Ivanoviće.
Aby rozšířil své hudební obzory, v roce 2010 se
Tomáš zúčastnil konkurzu a v mezinárodní
konkurenci získal místo v renomované
Karajanově Akademii v Berlíně. V rámci této
akademie vystupoval jako člen Berlínské
filharmonie, absolvoval komorní koncerty s
dalšími filharmoniky a též získával hodiny u
Ludwiga Quandta, prvního violoncellisty
orchestru. V roce 2011 spolupracoval na
komorních koncertech v Berlínské filharmonii se
Simonem Rattlem, Reinhardem Goebelem, Leif
Ove Andsnesem a Petrou Müllejans, uměleckou
vedoucí Freiburger Barockorchester. Jako
komorní hráč vystoupil s Pavel Haas Quartet v
Reggio Emilia a s mezzosopranistkou
Magdalenou Koženou v Barbican Hall v Londýně.
Je zakládajícím členem Dvořákova Tria spolu s
houslistou Janem Fišerem a klavíristou Ivo
Kahánkem.
V sezóně 2019/20 čeká Tomáše velký
Dvořákovský projekt. V rámci něj bude
rekonstruovat a veřejně provede téměř neznámý
Dvořákův violoncellový koncert A dur na festivalu
Dvořákova Praha. Také se ujme jeho nové edice
tohoto koncertu pro nakladatelství Bärenreiter.
Pro firmu Supraphon natočí kompletní dílo
Antonína Dvořáka pro violoncello a klavír.
Tomáš začal hrát na violoncello v pěti letech pod
vedením Mirko Škampy a Martina Škampy. Po
studiích na HAMU u Prof. Josefa Chuchro a v
Lipsku u Prof. Petera Brunse pokračoval v Berlíně
u Prof. Jens Petera Maintze na Universität der
Künste, kterou absolvoval v roce 2010. Zúčastnil
se masterclassů u Trulse Mørka, Heinricha
Schiffa, Jiřího Bárty and Gustava Rivinia a jako
člen letní školy v německém Kronbergu studoval
u Stevena Isserlise, Siegfrieda Palma, Young-
Chang Cho a Pietera Wispelweye. V letech 2012-
13 byl asistentem ve třídě Prof. Jens Petera
Maintze na berlínské Universität der Künste.
Je uměleckým vedoucím Akademie komorní
hudby a uměleckým ředitelem Ševčíkovy
akademie. V roce 2016 spustil projekt Vážný
zájem na poporu domácích koncertů vážné
hudby, který úspěšně vyhledává nové publikum
vážné hudby.
Tomáš hraje na nástroj Lorenzo Storioni z roku
1784 laskavě zapůjčený ze sbírky pana Aleše
Voverky.